Naše inkluzivní digitální Evropa

Musíme zajistit, aby digitální revoluce nenechala pracující lidi pozadu. Nové formy zaměstnávání, jako je práce na platformě, musí upřednostňovat lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, odstraňovat rozdíly v odměňování žen a mužů a poskytovat bezpečné pracovní prostředí. Toho lze dosáhnout zlepšením pracovních podmínek, zavedením minimální mzdy a podporou silného kolektivního vyjednávání s aktivním zapojením sociálních partnerů v celé EU a zavedením evropského čísla sociálního zabezpečení (ESSN).

Sociální dumping je závažný problém, který má dalekosáhlé důsledky jak pro pracovníky, tak pro podniky. Pokud podniky využívají rozdílů v sociálních standardech v jednotlivých zemích k získání konkurenční výhody, vytvářejí nerovné podmínky, které mohou vést ke zhoršení pracovních standardů a pracovních podmínek. To nejen poškozuje pracovníky, kteří jsou vystaveni nevyhovujícím podmínkám, ale také vytváří tlak na podniky, které chtějí udržovat vysoké standardy, ale je pro ně obtížné konkurovat těm, které je nedodržují. Je nezbytné přijmout důrazná právní a regulační opatření, která zabrání sociálnímu dumpingu a ukončí "závod ke dnu". Tímto způsobem můžeme zajistit, aby se s pracovníky zacházelo spravedlivě a aby podniky mohly konkurovat za rovných podmínek a zároveň zachovávat vysoké standardy sociální odpovědnosti.

Musíme být ostražití vůči umělé inteligenci (AI). Evropská unie musí přijmout opatření, která zajistí, aby byly dodržovány naše hodnoty a aby byla umělá inteligence používána odpovědným a bezpečným způsobem. Potřebujeme jasná a pevná pravidla, která zaručí spravedlnost a transparentnost při vývoji a používání UI.

Nikdo by neměl obětovat svá základní práva ve prospěch technologického pokroku. Proto musíme požadovat, aby vysoce riziková UI prošla důkladným posouzením, zda nepředstavuje předsudky a diskriminaci, a pokud představuje riziko pro naše práva, musí být zakázána. Vždy by měl existovat lidský dohled a požadavky na transparentnost, aby bylo zajištěno etické a odpovědné využívání UI. Používání UI na pracovišti musí podléhat přísným předpisům, které chrání práva a důstojnost pracovníků a v žádném případě nesmí vést k vykořisťování nebo sledování výkonu pracovníků. Každý pracovník, který byl používáním UI poškozen, musí mít právo domáhat se nápravy a hnát korporace k odpovědnosti.

Stručně řečeno, musíme upřednostnit lidi před ziskem a zajistit, aby se technologie využívaly způsobem, který je prospěšný pro pracovníky i celou společnost.

Přístup ke kvalitnímu internetovému připojení by měl být v dnešní digitální době považován za základní právo. Internet nám pomáhá zůstat ve spojení a získat přístup k důležitým informacím. Ne všichni však mají k internetu stejný přístup, což je dáno například místem bydliště, příjmem a schopnostmi. To vytváří digitální propast, kterou je třeba překlenout.

Klíčový je také přístup k digitálním veřejným službám. Každý by měl mít možnost využívat internet k přístupu ke službám veřejné správy, jako je placení daní nebo podávání žádostí o dávky - nikdo by k tomu však neměl být nucen, zejména tam, kde rovný přístup ještě není zaručen. Když bude mít k těmto službám přístup každý, můžeme vytvořit spravedlivější a rovnější společnost.

Ale když už máme přístup k internetu, neznamená to, že bychom měli být připojeni neustále. Zaměstnavatelé musí respektovat naše právo odpojit se od práce mimo stanovenou pracovní dobu. Pro naše duševní a fyzické zdraví je důležité, abychom měli rovnováhu mezi prací a osobním životem.

Podpora digitálního vzdělávání a odborné přípravy a investice do nich mají zásadní význam, zejména s ohledem na zrychlující se digitalizaci v důsledku událostí, jako je pandemie COVID-19. V souvislosti s Evropským rokem dovedností 2023 by měl být přijat progresivní program digitální gramotnosti a kvalifikací a občané by měli mít bezplatný přístup k digitálnímu vzdělávání, aby si zlepšili digitální gramotnost a rekvalifikaci. Je rovněž nezbytné, aby nové formáty výuky respektovaly vývojové potřeby dětí a aby osnovy digitálního vzdělávání podporovaly aktivní občanství, mediální kompetence, umělou inteligenci a datovou gramotnost. Celoživotní vzdělávání by mělo být cílem v rámci celoevropské strategie zaměřené na odstranění rozdílů v digitální kvalifikaci.

Kromě toho může rozšíření výzkumných programů a sítí podpořit digitální inovace a zároveň chránit duševní vlastnictví a podpora vzdělávání a informovanosti s ohledem na dezinformace může vytvořit prosperující evropskou digitální veřejnou sféru.

Je nejvyšší čas, abychom odstranili rozdíly mezi muži a ženami a zajistili lepší zastoupení žen na všech úrovních. Musíme pracovat na vytvoření digitálního sektoru, který bude prosazovat rovnost žen a mužů a podporovat zapojení žen do digitálního vzdělávání, zejména v oborech, jako je věda, technologie, inženýrství a matematika.

Je také důležité, aby všechna pohlaví měla rovné slovo při navrhování, zavádění, hodnocení a debatách o etice a normách technologií poháněných umělou inteligencí. Zapojením různých hlasů do vývoje těchto technologií můžeme zajistit, že budou navrženy a nasazeny způsobem, který bude spravedlivý, inkluzivní a bude reagovat na jedinečné potřeby a obavy různých skupin.

Digitální svět vytvořil pro jednotlivce nové příležitosti ke spojení a sdílení myšlenek, ale také umožnil šíření škodlivého obsahu a zneužívání. Je velmi důležité, abychom se snažili vytvořit bezpečný a inkluzivní online prostor pro všechny jednotlivce bez ohledu na jejich pohlaví. To vyžaduje důrazná opatření k prevenci a řešení násilí na základě pohlaví na internetu, včetně zvyšování povědomí, poskytování zdrojů a podpory obětem a pohánění pachatelů k odpovědnosti.

V tomto digitálním věku si spotřebitelé zaslouží ochranu a posílení svých práv. Musíme zajistit, aby výrobky zakoupené online nebyly padělané nebo vadné, což by ohrozilo zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Tím, že spotřebitelům poskytneme lepší kontrolu nad jejich osobními údaji a upozorníme je na manipulativní reklamu, můžeme vyrovnat podmínky a zabránit digitální zranitelnosti.

Je rovněž velmi důležité, aby spotřebitelské organizace mohly podnikat právní kroky proti porušování práv spotřebitelů, aby moc byla v rukou lidí, nikoliv pouze korporací.

Zákon o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA) je důležitý právní předpis, jehož cílem je zvýšit hospodářskou soutěž a spravedlnost na digitálním trhu prostřednictvím regulace velkých technologických společností. Ačkoli je však DMA významným krokem správným směrem, sám o sobě nemusí stačit k řešení všech problémů, kterým digitální svět čelí. Proto je zásadní pokračovat ve zkoumání a zavádění nových politik a regulací, které mohou tyto problémy řešit a zajistit spravedlivější digitální prostředí pro všechny.

Musíme také prošetřit "zabijácké akvizice", které brání malým podnikům konkurovat velkým online platformám, a musíme prosazovat nová pravidla a sankce, aby je mocné technologické společnosti skutečně dodržovaly. Jednoduše řečeno, musíme zajistit, aby každý měl v digitální ekonomice spravedlivou šanci.

Digitálním gigantům, včetně společností Google, Apple, Facebook a Amazon, by nemělo být dovoleno zneužívat daňové zákony tím, že své zisky soustředí do několika málo jurisdikcí s nízkým zdaněním. Musíme přijmout opatření, která zajistí, aby tito technologičtí giganti platili svůj spravedlivý podíl a přispívali k vytváření spravedlivější a rovnější společnosti. Vyhýbání se placení daní má dopad nejen na rozpočty členských států a EU, ale také podkopává základní veřejné služby a sociální ochranu. Proto je zásadní zajistit rychlé a účinné provádění pravidel OECD o spravedlivějším rozdělování zisku a právech na zdanění, jakož i celosvětovou minimální efektivní sazbu daně ve výši 15 %.

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu EU by EU měla upřednostnit investice do klíčových hodnotových řetězců, jako jsou baterie, mikroelektronika, vysoce výkonná výpočetní technika, autonomní vozidla, inteligentní zdravotnictví, nízkouhlíkový průmysl, vodíkové technologie, průmyslový internet věcí a kybernetická bezpečnost. Zároveň by EU měla směřovat zdroje na modernizaci a podporu udržitelného zemědělství a rybolovu, které nejen zajistí potravinovou bezpečnost, ale také vytvoří pracovní příležitosti a zlepší životní úroveň ve venkovských a pobřežních regionech, čímž se stanou atraktivnějšími pro mladé lidi.

Současná situace společnosti X (dříve známé jako Twitter) pod vedením Elona Muska je příkladem toho, proč nemůžeme nechat masivní platformy sociálních médií bez regulace. Je skutečností, že šíření dezinformací a nenávistných projevů stále více ovlivňuje blaho našich demokracií stejně jako blaho našich občanů. Jsme přesvědčeni, že to, co je nelegální offline, by mělo být nelegální i online. Platformy sociálních médií sice nemohou zabránit všem a jakýmkoli nezákonným činnostem nebo nenávistným projevům, které se na jejich platformách objevují, ale musí mít pravidla a lidi, kteří budou takový vývoj náležitě monitorovat a bránit jeho šíření. Cílem není hlídat svobodu projevu a potlačovat obsah, ale zabránit nenávistné rétorice, která může vést k násilí v reálném světě.

Tato pravidla je třeba prosazovat i mimo Evropu, a proto chceme globální opatření na základě zákona o digitálních službách (Digital Service Act - DSA), která by chránila naše demokracie před mocí velkých technologií. Jinak se budou platformy sociálních médií i nadále vyhýbat odpovědnosti za dezinformace a nenávist na svých platformách. Vyzýváme také k nové legislativě, která by řešila online návykové vzory, jež vedou ke zhoršování duševního zdraví, zejména u mladých jedinců.

Skupina S&D se rozhodujícím způsobem zasloužila o následující úspěchy a záruky v nedávno přijatých právních předpisech:

• Prodloužení pravidel pro roaming mobilních telefonů o dalších 10 let.
• zavedení práva na odpojení.
• Zavedení právní domněnky zaměstnání pro pracovníky platforem.
• Posílení práv spotřebitelů online.
• Požadavek na transparentnost a výběr algoritmů doporučování obsahu.
• Zákaz tmavých vzorů a nejvíce vtíravých typů cílené online reklamy.
• Zavedení přísnějších pravidel pro velké technologické firmy, aby se zabránilo zneužívání dominantního postavení na trhu.
• Zajištění interoperability služeb pro zasílání zpráv.
• Zaměření se na pracovníky a zranitelné skupiny v deklaraci EU o digitálních právech a zásadách.
• Zaměření se na rovnost žen a mužů v prohlášení o digitálních právech a zásadách EU.

Skupina S&D usilovně pracuje na zajištění následujících výsledků, ať už v rámci současného mandátu, nebo v nadcházejících letech:

• kodifikovat přístup k internetu a datovou suverenitu zakotvenou v síťové neutralitě jako univerzální základní právo.
• Ochrana svobody médií a podpora plurality médií online.
• Zajištění transparentního využívání umělé inteligence v EU při plném dodržování základních práv a v souladu s demokratickými a etickými hodnotami.
• Regulace používání UI na pracovišti.
• Vytvoření jednotného právního rámce pro práci na dálku.
• Zajištění větší účasti žen na digitálním vzdělávání, odborné přípravě a práci.
• Zvyšování digitální gramotnosti, zejména zranitelných skupin, jako jsou spotřebitelé, jako prostředek boje proti jejich vykořisťování.
• Zajištění silnějšího a koordinovanějšího přístupu EU k otevřenému a bezpečnému kyberprostoru.
• Aktualizace pravidel o soukromí a elektronických komunikacích a zákaz nezákonného sledování nebo zachycování komunikace.
• Ochrana, posílení a respektování bezpečnosti dětí na internetu.
• Zabránění zneužívání kryptoměn, konkrétně daňovým únikům.
• Zajištění bezpečnosti online tržišť a plné odpovědnosti za bezpečnost produktů zakoupených online.
• Ochrana spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu a zajištění jeho konkurenceschopnosti v digitálním odvětví.
• Stanovení zásad pro spravedlivou a konkurenceschopnou datovou ekonomiku EU, která respektuje veřejný zájem, smluvní rovnováhu a stávající práva.
• Řešení sociálních a ekonomických výzev, které přinášejí nové technologie, virtuální reality, jako je Metaverse, a nové formy digitálních aktiv.