Po vytrvalé kampani se S&D podařilo dosáhnout přijetí minimální efektivní daňové sazby v EU pro velké nadnárodní společnosti, k čemuž nakonec došlo v roce 2022. Nová 15% daňová sazba sníží daňovou konkurenci mezi zeměmi a přinese EU odhadem 48 miliard eur ročně v podobě dodatečných daňových příjmů, které budou sloužit k financování přechodu.
S&D a progresivní spojenci předložili solidární příspěvek na zisky energetických společností. Tento příspěvek energetických společností sice není novou daní, ale poskytne finanční podporu domácnostem a zmírní dopady vysokých maloobchodních cen elektřiny.
Boj proti daňovým rájům: prostřednictvím četných usnesení vedla skupina S&D v Parlamentu úsilí o reformu mechanismu EU pro posuzování daňových rájů a sestavování jejich seznamů.
Pod vedením skupiny S&D přijala EU zákon o veřejném vykazování podle jednotlivých zemí, který nutí velké nadnárodní společnosti zveřejňovat, kde vytvářejí své zisky a kde platí daně. S podporou skupiny S&D EU rovněž rozšířila sdílení informací mezi daňovými správami, které se vztahuje na digitální platformy a kryptoaktivy.
Skupina S&D vedla úsilí o vytvoření podvýboru pro daňové otázky, stálého výboru poslanců Evropského parlamentu, který by se zabýval daňovou reformou. Na nátlak podvýboru například Komise navrhla nová pravidla, která mají odepřít daňové výhody fiktivním společnostem v EU.
S podporou skupiny S&D financovala EU vytvoření Evropské daňové observatoře, která provádí inovativní výzkum v oblasti daní a podporuje dialog mezi vědeckou komunitou, občanskou společností a tvůrci politik v EU i ve světě.
Od začátku tohoto volebního období se S&D zasazovala o zavedení 18% minimální efektivní daňové sazby v celé EU, aby se zastavilo přesouvání zisků do jurisdikcí s nízkými daňovými sazbami. Mezi další priority patří boj proti fiktivním společnostem, které existují pouze na papíře a jejichž cílem je pouze snížit daňový účet, a zavedení opatření, která zajistí odpovídající zdanění superzisků vytvořených během krizí. Další opatření jsou rovněž nutná k řešení nespravedlivých daňových pobídek.
Potřebujeme balíček progresivního zdanění, který by byl schopen realizovat ekologickou novou dohodu a zároveň řešit rostoucí socioekonomické nerovnosti. V současných daňových pravidlech je příliš mnoho nesrovnalostí. Není například spravedlivé, že letecké společnosti neplatí daň z nafty, zatímco zaměstnanci musí platit dodatečné daně za dojíždění do práce. Měli bychom přimět velké znečišťovatele, jako je námořní a letecký sektor, aby přispívali svým spravedlivým dílem a poskytli ekologickým možnostem dopravy podporu, kterou si zaslouží.
Výhody jednotného trhu neúměrně získaly velké korporace a bohatí lidé, kteří mohou zneužívat rozdílů v daňových zákonech v zemích EU a platit daně tam, kde jsou nejnižší. Podle smluv EU se ministři financí musí na daňové politice na evropské úrovni dohodnout jednomyslně. V důsledku toho může jediná země, včetně jakéhokoli daňového ráje EU, zablokovat reformy, které by změnily tento status. Abychom dosáhli rychlého pokroku v oblasti daňové spravedlnosti v EU, musíme v Radě přejít na hlasování kvalifikovanou většinou o některých otázkách týkajících se daní.
Koncentrace bohatství se v posledních desetiletích zvýšila a nerovnost vzrostla. Bohatství na vrcholu neproudí dolů. V průměru 10 % nejbohatších domácností ve většině vyspělých zemí vlastní polovinu celkového bohatství; zatímco 40 % nejméně bohatých vlastní něco málo přes 3 %. Řešení této nerovnosti však znamená zajistit, aby kapitál a bohatství nemohly být přesouvány mezi členskými státy za účelem využívání daňových úlev. Potřebujeme důrazná opatření, která by zneužívání zastavila. Daně z kapitálu (daně z dividend a kapitálových zisků) by měly být sladěny s daněmi z příjmů, počínaje minimálním rámcem pro zdanění kapitálových zisků na úrovni EU. Komise by mohla vydat pokyny pro členské státy EU, které chtějí zavést daně z kapitálu/čistého majetku, aby se zabránilo rozdílům v rámci EU. V roce 2023 byla Evropskou komisí přijata evropská občanská iniciativa o zdanění majetku, kterou inicioval poslanec Evropského parlamentu ze skupiny S&D a jeho spojenci.
Nástup digitalizace přinesl významný pokrok, zejména díky tomu, že jednotlivci mohou pracovat prakticky odkudkoli. Tato nově nabytá flexibilita má však důležité daňové důsledky, protože daň z příjmu fyzických osob tradičně závisí na místě bydliště. Je důležité, aby práce na dálku byla i nadále volbou a výhodou pro pracovníky, a nikoli nástrojem firem pro strategie vyhýbání se daňovým povinnostem. Řešení zdanění digitálních nomádů a šíření daňových pobídek určených pro ně se musí stát prioritou na úrovni Evropské unie a zajistit spravedlnost a jasnost v pracovním prostředí, které je stále více bez hranic.