Evropská unie se v současné době potýká s naléhavou bytovou krizí, která postihuje obyvatele různých příjmových skupin. Mnoho lidí s nízkými až středními příjmy se potýká s problémy s dostupností bydlení, nadměrnými náklady, nevyhovujícími životními podmínkami a rizikem bezdomovectví nebo vystěhování. Nejvíce to pociťují chudí pracující, starší lidé, rodiny s jedním rodičem, mladí lidé, ale i migranti a uprchlíci.
Tato krize má hluboké kořeny v rostoucí socioekonomické nerovnosti, rozsáhlé financializaci bydlení a pozemků a také v neudržitelných systémech bydlení, které upřednostňují zisk před lidskými právy.
Nevyhovující podmínky bydlení negativně ovlivňují fyzické a duševní zdraví, kvalitu života a důstojnost lidí, stejně jako jejich přístup k zaměstnání a základním službám.
Selhání trhu s bydlením ohrožuje sociální Evropu, zvyšuje bezdomovectví a chudobu a podkopává důvěru v demokracii.
Musíme vypracovat politiky, které zajistí dostatečnou nabídku bydlení a zároveň zajistí rovnováhu mezi hospodářským rozvojem a blahobytem našich komunit. Náš cíl? Dostupné a prosperující bydlení pro všechny.
Plán EU na zajištění důstojného a dostupného bydlení musí zahrnovat:
- regulaci evropského trhu s bydlením
- zvýšení veřejných investic do ekologického sociálního bydlení
- snížení cen bydlení
- boj proti bezdomovectví
- zajištění důstojného bydlení pro děti

Bydlení se v Evropském parlamentu konečně stalo prioritou. My, členové S&D, jsme hrdí na to, že jsme získali vůbec prvního komisaře pro bydlení, Dana Jørgensena. Společně s podporou Jørgensena máme silnější hlas při prosazování našeho plánu dostupného bydlení.
Budeme usilovat o masivní investice do dostupného, důstojného a udržitelného bydlení, přísné podmínky pro využívání veřejných a soukromých investic, reformu pravidel státní podpory, odpovídající regulaci krátkodobých pronájmů, zajištění dostupného vlastnictví, sociálního bydlení pro zranitelné skupiny a studentského bydlení, vymýcení bezdomovectví a snížení cen elektřiny pro domácnosti a podniky.

Bydlení je společenským statkem a lidským právem, nikoli komoditou pro obchodování a spekulace.
Přesto se objem nemovitostních fondů v eurozóně vyšplhal na ohromující 1 bilion eur, což je výrazný nárůst oproti 350 miliardám eur zaznamenaným v roce 2010. Jak k tomu došlo? Odpověď spočívá ve zvláštních privilegiích poskytovaných soukromým developerům a investorům.
Tato privilegia zahrnují osvobození od daně z kapitálových výnosů, daňové záruky, snížené daně z příjmů z pronájmu a dokonce i pobídky související s dědictvím. Důsledek? Institucionální investoři jen v roce 2020 nalili do akvizic bytového fondu obrovskou částku 64 miliard eur.
Znepokojující je, že soukromí developeři a investoři mají nyní významný vliv na naše systémy bydlení. Na bydlení pohlížejí jako na spekulativní komoditu a oddělují ho od jeho zásadní sociální role.
Některé vnitrostátní postupy tuto situaci ještě zhoršily. Poskytly daňové úlevy spekulantům s nemovitostmi, zvýhodnily majitele domů daňovými pobídkami, zavedly "zlatá víza", aby přilákaly zahraniční investory, a dokonce deregulovaly nájemní trhy.
Musíme získat naše bydlení zpět z područí spekulantů a investorů. Udělejme z bydlení základní právo dostupné všem, a ne privilegium pro pár vyvolených. Připojte se k našemu hnutí za spravedlivé bydlení, kde každý člověk najde místo, kterému může říkat domov, bez ohledu na své finanční možnosti. Společně můžeme zvrátit trend a zajistit dostupné a kvalitní bydlení pro všechny.
Zde je popis toho, za co bojujeme:
- omezení privatizace veřejného nebo sociálního bydlení
- vhodná pravidla pro nájemné
- plnou transparentnost investic do rezidenčního bydlení
- omezení krátkodobého přeprodeje nemovitostí
- omezení "turistizace" nebo "Airbnb efektu" na trhu s bydlením.

EU musí zajistit dostatek kvalitního a cenově dostupného sociálního bydlení se zvláštním důrazem na udržitelnost.
Alespoň 30 % všech nových domů by mělo být cenově dostupné bydlení pro nižší příjmové skupiny a alespoň 30 % cenově dostupné bydlení pro střední příjmovou skupinu.
Je načase upřednostnit sociální bydlení jako zásadní investici. V mnoha zemích výdaje na sociální bydlení zaostávají za ostatními oblastmi veřejných výdajů, ale poptávka po něm nikdy nebyla větší. Osoby s nižšími příjmy pociťují tíseň, pokud jde o náklady na bydlení, a rostoucí úrokové sazby situaci jen zhoršují.
Kromě toho musíme zajistit ekologické sociální bydlení. To znamená nejen upřednostňovat kritéria udržitelnosti, ale také zajistit přístup k rekreačním zařízením, komunitním centrům, parkům a zeleným plochám, zejména v našich nejvíce znevýhodněných čtvrtích.
I proto je reforma daňových pravidel EU, o níž se v současné době jedná, tak důležitá. Tato reforma je klíčem k umožnění ambiciózního programu veřejných investic.
Ze stejného důvodu by Evropská komise měla revidovat pravidla EU pro státní správu rozšířením cílové skupiny sociálního bydlení, aby bylo zajištěno dostupné bydlení skutečně pro všechny. Konkrétně by Komise měla vhodně upravit definici cílové skupiny sociálního bydlení v právních předpisech o službách obecného hospodářského zájmu (SOHZ). EU by se měla přiklonit k širokému pojetí sociálního bydlení jako univerzalistického modelu, kdy je sociální bydlení určeno všem občanům s cílem rozvíjet sociálně smíšené čtvrti.

Na počátku roku 2022 čelily domácnosti v eurozóně nejprudšímu nárůstu spotřebitelských cen za poslední desetiletí, který byl spojen s prvním zvýšením úrokových sazeb za více než deset let. Tyto vysoké hypoteční sazby vedly k pozoruhodnému vzestupu cen nemovitostí v rámci EU, který se v prvním čtvrtletí roku 2022 přiblížil 10% růstu, což je úroveň nevídaná od počátku 90. let 20. století.
Prudce rostoucí hypoteční sazby vytlačují rodiny z trhu s bydlením a s tím, jak rostou úrokové sazby u nových úvěrů, stále roste zátěž pro stávající majitele domů, zejména v místech s hypotékami s variabilní úrokovou sazbou.
Náklady na bydlení rok od roku prudce rostou a výrazně převyšují naše disponibilní příjmy. Pro mnoho Evropanů představuje bydlení největší výdaj. Co je příčinou těchto raketově rostoucích cen? Hlavním viníkem jsou spekulace s nemovitostmi, které tlačí náklady na bydlení na neudržitelnou úroveň.
Největší zátěž dopadá na ty, kteří se nacházejí na spodní hranici příjmového žebříčku. Od roku 2010 do roku 2024 vzrostly ceny nájemného o 25 %, zatímco ceny nemovitostí se vyšplhaly o neuvěřitelných 52 %. V Estonsku a Maďarsku se ceny domů ztrojnásobily, zatímco v Litvě, Lotyšsku, Česku, Rakousku, Portugalsku, Lucembursku a Bulharsku se více než zdvojnásobily.
Neefektivní trhy s bydlením jsou příčinou příjmové a majetkové nerovnosti v EU. Veřejné zásahy do hypotečního trhu nejsou jen dobrým nápadem, ale naléhavou nutností v oblasti sociální spravedlnosti. Je to klíč ke spravedlivému rozdělení bohatství.
Je čas jednat:
- EU musí zavést dočasný strop sazeb, aby omezila rychlý růst hypotečních sazeb.
- Aby byla zajištěna sociální spravedlnost, musí banky a vlády jednat na ochranu těch nejzranitelnějších.
- Národní plány dostupného bydlení musí být zahrnuty do národních programů reforem* (NRP).
* Národní programy reforem jsou nezbytnou součástí správy ekonomických záležitostí EU. Nabízejí strukturovaný přístup k utváření hospodářských a fiskálních politik v členských státech, jehož hlavními cíli jsou stabilita, růst a vytváření pracovních míst. Tyto plány jsou základem pro koordinovanou činnost.

Od roku 2025 je více než 1 000 000 Evropanů bez domova.
Bezdomovectví hluboce narušuje lidskou důstojnost. Porušuje také řadu lidských práv, včetně práva na bydlení, nediskriminaci, zdraví, přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením, osobní bezpečnost a svobodu před krutým, ponižujícím a nelidským zacházením.
Bezdomovci a lidé žijící v neformálním bydlení často čelí kriminalizaci, obtěžování a diskriminačnímu zacházení.
Boj proti bezdomovectví:
- V boji proti bezdomovectví musí všechny země EU přijmout program Housing First.
- Kriminalizace lidí bez domova musí skončit.
- Aporofobie (negativní postoje a pocity vůči chudobě a chudým lidem) musí být uznána jako trestný čin z nenávisti.
- Diskriminace z důvodu bezdomovectví by měla být zakázána v celé EU.

Domácnosti s dětmi jsou stále více ohroženy vážnými problémy s bydlením. Mnoho rodin s nižšími příjmy je nuceno žít v přeplněných podmínkách, zatímco omezená dostupnost sociálního bydlení vede k dlouhým čekacím lhůtám.
Nedostatečné vytápění a nedostatečný přístup k nezávadné vodě a hygienickým zařízením zůstávají rozšířenými problémy v několika členských státech. Tyto problémy ovlivňují nejen blahobyt našich dětí, ale mají dopad i na jejich zdraví, růst a vzdělávání. Je nezbytné si uvědomit, že správné bydlení je samotným základem prostředí, které je pro vývoj a učení našich dětí příznivé.
Naše klíčová sdělení:
- Žádné dítě by nemělo žít v chladném a přeplněném domově.
- Právo dětí na odpovídající bydlení by mělo být zajištěno prostřednictvím veřejných opatření.
- Rozpočet Evropské záruky pro děti musí být navýšen nejméně o 20 miliard eur.

Bydlení je společenským statkem a lidským právem, nikoli komoditou pro obchodování a spekulace. Přesto v celé Evropě pozorujeme rekordní náklady na bydlení, které tvrdě dopadají na mladé i staré, nejchudší i střední třídu, zatímco bohatí stále více bohatnou a obchodují s lidskými právy za účelem zisku.
Díky novému zvláštnímu výboru pro bytovou krizi, který začal pracovat, se toto téma, které velmi znepokojuje miliony Evropanů, konečně stalo v Evropském parlamentu prioritou. S&D přivedla bydlení do popředí agendy EU a zároveň již více než rok aktivně vede kampaň za důstojné, cenově dostupné a udržitelné bydlení. Jsme hrdí na to, že jsme v Evropském parlamentu zajistili nový zvláštní výbor a prvního evropského komisaře pro bydlení. S&D je ráda, že v této funkci vidí Dana Jørgensena.
Silné zaměření na bydlení v klíčových institucích EU je zásadní pro realizaci evropského plánu dostupného bydlení, který navrhla skupina S&D.
Více informací o tomto zvláštním výboru a informace o tom, kteří poslanci Evropského parlamentu jsou do něj zapojeni, naleznete zde.