Naše současná architektura evropské diplomacie je definována svou hybridní povahou - mozaikou dočasných personálních výpůjček, které si mohou dovolit především velké členské státy, a úředníků Komise vzdělaných v 27 různých kulturách vnější činnosti. Aby se tato diplomacie stala jednotnější a získala autonomii, musí se přizpůsobit současným geopolitickým výzvám. Jedním z prvních kroků tímto směrem by mohl být můj návrh na vytvoření Evropské diplomatické akademie.
Jako členka zahraničního výboru Evropského parlamentu (AFET) jsem se v roce 2019 začala zabývat horizontálními aspekty vnější činnosti EU. Velmi často jsme nuceni čelit jedné mezinárodní krizi za druhou, aniž bychom dostali příležitost zvážit nástroje vnější činnosti EU. Přemýšlení o těchto nástrojích nás vede k jasnému závěru: abychom se stali globálním aktérem, musíme udělat víc, než o to jen usilovat. Naše nástroje pro volbu tohoto postavení je třeba vyladit, včetně nástrojů diplomacie EU.
Například se zdá, že v delegacích EU jsou patrné určité geografické předsudky - Iberský poloostrov v Americe nebo Francouzi v Africe -, které navzdory zkušenostem, jež mohou národní diplomaté přinést do delegací EU v těchto regionech, neodrážejí plnohodnotný evropský plán. Diplomatický aparát EU, ESVČ, funguje v praxi již více než deset let. Je však načase přehodnotit a přizpůsobit jej měnící se geopolitické situaci a přehodnotit jeho hybridní složení směrem k formátu, který je nezávislý na vládách i jiných institucích. Cílem je evropská diplomacie, která je od samého počátku vybírána a školena, spíše než aby se spoléhala na zaměstnance "zapůjčené" na delší dobu. Diplomaté z členských států působící v EU mají sice své výhody, ale také nevýhody, jako je jejich dočasnost, nedostatek pobídek a pokušení udržovat národní agendu.
Zde přišel na řadu můj návrh pilotního projektu "Na cestě k vytvoření Evropské diplomatické akademie" v dubnu 2021. Jeho cílem bylo, aby ESVČ prozkoumala a analyzovala možnosti vytvoření takové akademie, kde by EU poskytovala hlavní školení a výběrové řízení pro přijetí do ESVČ a na delegace EU.
Ve spletité tapiserii Evropského parlamentu a za pečlivého legislativního manévrování byl můj návrh jako jeden z mála schválen ve výboru AFET. Toto rozhodnutí a následné vynikající posouzení ze strany Komise a ESVČ po určitých úpravách připravilo půdu pro jeho realizaci. Posledním krokem byl boj o jeho zavedení do ročního rozpočtu EU prostřednictvím postoje Parlamentu. Tímto způsobem jsme na projekt vyčlenili téměř 1 milion eur, jinak by se nepodařilo nic uskutečnit.
Když byly položeny základy, ESVČ neztrácela čas a vypsala dvě veřejné zakázky: studii proveditelnosti a pilotní test. V záplavě zájmu a kompetencí získal výběrové řízení na studii proveditelnosti Evropský institut veřejné správy (EIPA) ve spolupráci s EUI-STG a CEPS, zatímco odpovědnost za provedení pilotního testu převzala prestižní College of Europe.
Jak se program rozvíjel, v College of Europe od září 2022 do května 2023, bylo zřejmé, že probíhá transformační cesta. Více než 45 začínajících diplomatů, pocházejících z různých prostředí včetně kandidátských zemí a institucí EU, prošlo náročnou odbornou přípravou na rezidenční bázi. Tím to však neskončilo, neboť jsem po stejném procesu navrhl prodloužení o jeden rok. Kromě toho je na cestě další studie, kde se řeší "cílové skupiny" budoucí stálé akademie. Analýza se zaměřuje i na ty, kteří v současnosti nejsou diplomaty členských států, ale mají zájem stát se diplomaty EU.
V současné době Rada projednává rozhodnutí o zřízení stálé Diplomatické akademie. Tento slibný vývoj spolu s nedávným návrhem, který jsem předložil, představuje významný krok vpřed při výchově nové generace diplomatů. Cílem tohoto návrhu je vytvořit stálý vzdělávací a rezidenční program, který bude přizpůsoben speciálně pro mladší diplomaty z kandidátských zemí EU. Tato iniciativa řeší klíčový problém, který se vyskytl v počáteční fázi realizace - logistické překážky, s nimiž se diplomaté z kandidátských zemí potýkají - a snaží se podpořit větší inkluzivitu a spolupráci mezi začínajícími diplomaty v celé Evropě.
S tím, jak se Evropská diplomatická akademie formuje, se však na obzoru objevují dvě zásadní otázky. Zaprvé je důležité zajistit přístup všem Evropanům, kteří usilují o práci diplomatů EU, bez ohledu na jejich současný diplomatický status nebo příslušnost. Za druhé, možnost, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) přímo přijímala absolventy akademie.
Počáteční přijetí ze strany různých členských států se nepochybně vyznačovalo přístupem "počkej a uvidíš" a nahlíželo na něj optikou potenciální konkurence. Zatímco větší členské státy počítají s velkým diplomatickým sborem a zdroji, menší členské státy viděly v tomto projektu způsob, jak lépe řešit své diplomatické výzvy. Úspěšná realizace projektu a jeho nepopiratelná nezbytnost, která se stávala stále jasnější, však způsobily, že si postupně získal širokou podporu členských států.
Vytvoření takového diplomatického orgánu je zásadním krokem na cestě ke geopolitické a vlivné Evropě, která je klíčová, chceme-li překonat národní omezení a komunikovat na stejné úrovni jako naši partneři a konkurenti. Pouze posunem od národních espritů směrem ke společné diplomatické kultuře - z evropské perspektivy - budeme schopni dosáhnout skutečné diplomacie EU, která bude zahrnovat společné hodnoty a zájmy EU.
Nacho Amor Sánchez, člen výboru AFET a koordinátor S&D pro lidská práva.
