Sociální a pracovní práva pro všechny občany EU

Práce se musí vyplatit. Každý šestý Evropan si nevydělá tolik, aby mohl vyjít s penězi. Přestože pracují náročný čtyřicetihodinový pracovní týden nebo si přivydělávají ještě více hodin - při prudce rostoucích cenách -, mnoho Evropanů si nemůže užívat důstojné životní úrovně. Mluvíme o lidech, kteří drží naši společnost nad vodou: o pokladních v supermarketech a skladnících v regálech, kuchařích a číšnících, řidičích kamionů a pečovatelích, pomocnících na farmách a zaměstnancích jeslí. Tito lidé jsou podhodnoceni a nedostatečně placeni.

Směrnice o přiměřené minimální mzdě konečně ukončí tento skandál s chudobou zaměstnanců. Zároveň posilujeme kolektivní vyjednávání jako nejlepší způsob, jak zajistit důstojné pracovní podmínky v celé EU. Starý chybný evropský recept na snižování mezd a rušení odvětvových kolektivních smluv lidem škodí. Je čas na změnu a my stojíme v čele úsilí o její uskutečnění: mzdy se musí zvýšit a vyjednávací síla zaměstnanců musí vzrůst. Minimální mzda by měla fungovat jako hranice slušnosti. Jejich stanovení na přiměřené úrovni funguje pouze při zohlednění životních nákladů. Spravedlivé minimální mzdy přinesou prospěch nespočtu Evropanů tím, že sníží rozdíly v odměňování žen a mužů a budou bojovat proti nerovnosti.

Ženy dnes stále vydělávají v průměru o 14,1 % méně než muži na srovnatelných pozicích. Skutečný skandál 21. století.

Podporujeme snahu komisařky Heleny Dalliové zavést směrnici o transparentnosti odměňování, která je prvním nezbytným krokem k odstranění stále příliš vysokých rozdílů v odměňování mužů a žen. Směrnice se bude vztahovat na všechny zaměstnavatele v soukromém i veřejném sektoru a na všechny zaměstnance. Velká většina zemí EU nemá žádný právní rámec pro transparentnost odměňování. Díky nově navrhovaným opatřením v oblasti transparentnosti odměňování bude možné odhalit genderové předsudky ve struktuře odměňování nebo neadekvátní platy. Nová opatření umožní pracovníkům odhalit diskriminaci v odměňování a domáhat se svých práv. Z toho budou mít prospěch všichni pracovníci, nejen ženy.

Tato pandemie neúměrně postihuje ženy, zejména ty, které mají špatně placenou a nejistou práci. Proto nyní musíme zdvojnásobit své úsilí o odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a podpořit ekonomickou bezpečnost žen. To je však jen jedna část problému. Dalšími kroky musí být zavedení spravedlivé minimální mzdy v celé EU, revize směrnice o rovných příležitostech, podpora rovného zacházení s muži a ženami v práci a přijetí směrnice o ženách ve správních radách.

Uber a spol. rádi prodávají myšlenku třetí cesty mezi klasickými formami zaměstnání a samostatnou výdělečnou činností. A skutečně, koho by nelákala práce, která slibuje rychlé peníze, flexibilní pracovní dobu a možnost být svým vlastním šéfem? Rizika však nelze jednoduše přenášet na bedra zaměstnanců a společnosti, zatímco společnosti provozující platformy bohatnou a nenesou žádnou odpovědnost.

Pokud dnes řidiči Uberu nemají žádné zákazníky, zůstane jim účet za pohonné hmoty nebo leasingová smlouva. Pokud se řidičům Deliveroo stane při práci nehoda na kole, zůstanou bez nemocenské. Pokud jsou uklízečky Helplingu obtěžovány, na koho se obrátí? A kdo jim bude platit důchod, až přijde čas? Tradiční společnosti, které svým zaměstnancům nabízejí plnou sociální ochranu a důstojnou mzdu, zároveň čelí nekalé konkurenci ze strany společností platforem, které podkopávají sociální práva.

Abychom zajistili, že se technologický pokrok promítne do sociálního pokroku pro všechny, musíme přijmout zákony, které zaručí, že pracovníci platforem budou mít stejná práva jako všichni ostatní pracovníci a že pro společnosti platforem budou platit stejná pravidla jako pro všechny ostatní společnosti. Klíčem k dosažení tohoto cíle je obrácení důkazního břemene. Společnosti by měly mít povinnost prokázat, že skutečně jednají s nezávislými, samostatně výdělečně činnými podnikateli. Pokud to nemohou prokázat, měli bychom předpokládat, že s platformovou společností existuje pracovněprávní vztah se všemi povinnostmi zaměstnavatele a právy zaměstnanců, které z toho vyplývají. Je načase zaručit práva pracovníků v digitálním věku.

Je to tak pohodlné: jedním klepnutím na chytrý telefon si můžeme objednat jídlo až domů nebo odvoz kamkoli. Aplikace však elegantně zakrývají skutečný příběh pracovníků platforem, kteří jsou příliš často zbaveni spravedlivé mzdy, je jim odepřeno sociální pojištění a je jim odepřena placená dovolená a důstojné pracovní podmínky. Zatímco digitalizace převrací náš svět vzhůru nohama a mění způsob, jakým pracujeme, vyrábíme, spotřebováváme, milujeme a žijeme, musíme zajistit, aby na to nedopláceli pracovníci. Proto bojujeme za to, aby pracovníci platforem byli považováni za zaměstnance se všemi příslušnými právy, pokud společnosti provozující platformy neprokáží, že se jedná o skutečné osoby samostatně výdělečně činné. Díky této "vyvratitelné domněnce" zaměstnaneckého poměru můžeme zajistit, aby pracovníci platforem získali práva, která by jim měla náležet, jako je minimální mzda, sociální pojištění, ochrana zdraví a bezpečnosti, nemocenská dovolená, a také právo organizovat se a zapojit se do kolektivního vyjednávání.

S&D vždy usilovala o to, aby EU kladla na první místo lidi, a trváme na tom, že sociální práva musí mít stejnou prioritu jako hospodářské a environmentální cíle. Dva roky po sociálním summitu v Portu, kde jsme stanovili klíčové závazky a cíle, se skupina S&D nedávno vrátila do Portugalska, aby dále posílila náš boj za prosperující budoucnost pro všechny Evropany.

V Göteborgu v roce 2017 naše politická rodina představila Evropský pilíř sociálních práv. O čtyři roky později byl na sociálním summitu v Portu přijat akční plán s konkrétními závazky a cíli. V květnu 2021 jsme se zaměřili na posílení sociálního pilíře a také na řešení sociálních dopadů pandemie Covid-19 a války na Ukrajině.

Na summitu v Portu byly definovány tři hlavní sociální cíle do roku 2030: minimálně 78% míra zaměstnanosti v EU, nejméně 60 % dospělých v kurzech odborné přípravy ročně a snížení počtu osob ohrožených sociálním vyloučením nebo chudobou o nejméně 15 milionů - včetně pěti milionů dětí. To však stále nestačí. Požadujeme další cíle, jako je vytváření kvalitních pracovních míst, alespoň 80% pokrytí kolektivním vyjednáváním do roku 2030, nulový počet úmrtí na pracovišti a vymýcení bezdomovectví do roku 2030.

Chceme Evropu, kde všichni pracovníci vydělávají důstojnou mzdu, všechny rodiny si mohou dovolit bydlení a žádné dítě nevyrůstá v chudobě. Budoucnost Evropy bude sociální, jinak už nebude Evropa, jak ji známe a jak ji chceme. Abychom toho dosáhli, musíme zvýšit úsilí o splnění našeho slibu zajistit všem Evropanům důstojný život a důstojnou práci. Právě o tom je sociální pilíř.

Ekonomické důsledky pandemie Covid-19 vytvářejí nové obrovské překážky pro mladé lidi, kteří se snaží najít kvalitní práci. Nebezpečí vykořisťování je velmi reálné. Je načase nazývat neplacené stáže pravým jménem: forma pracovního vykořisťování a porušování práv mladých lidí. Proto vedeme kampaň za zákaz neplacených stáží a praxí na evropských trzích práce. Hájíme právo milionů mladých Evropanů na spravedlivé zacházení na pracovišti a na zlepšení jejich ekonomických a sociálních podmínek. Práva mladých lidí patří na přední místo v agendě Evropské unie.

Do roku 2030 můžeme snížit nezaměstnanost mladých lidí v Evropě nejméně o 50 %! Záruka pro mladé lidi, kterou po poslední hospodářské krizi prosadili socialisté a demokraté, pomohla více než 10 milionům mladých lidí získat práci. Je to úspěch, na který jsme hrdí, a dobrý nástroj, který můžeme přizpůsobit novým výzvám. Nyní musíme přidat - investicemi do vytváření kvalitních pracovních míst a zákazem neplacených stáží, které mladé lidi vykořisťují a porušují jejich práva. Je načase, aby se práva mladých lidí dostala do popředí agendy EU.

Ačkoli je azbest v Evropské unii zakázán od roku 2005 a v mnoha členských státech dokonce již dříve, mnoho budov postavených dříve azbest stále obsahuje a 80 % případů rakoviny související s prací uznaných v Unii je spojeno s touto látkou.

Odhaduje se, že azbestu je vystaveno 4,1 až 7,3 milionu pracovníků. 97 % těchto pracovníků pracuje ve stavebnictví, včetně souvisejících profesí, jako jsou pokrývači, klempíři, tesaři a podlaháři, a 2 % v odvětví nakládání s odpady.

Skupina S&D je pevně přesvědčena, že by se neměl ztrácet čas a nemělo by se šetřit úsilím, aby se omezilo vystavení pracovníků této vysoce nebezpečné látce, která je hlavní příčinou rakoviny související s prací v Evropě. Je na čase splnit náš závazek, že nedojde k žádnému úmrtí v souvislosti s prací.

V září 2022 navrhla Evropská komise revizi směrnice z roku 2009, jejímž cílem je chránit pracovníky před riziky spojenými s azbestem. Její návrh nesplnil naše očekávání. Vyzývali jsme k důsledné revizi právních předpisů týkajících se azbestu, aby byla zajištěna řádná ochrana před rakovinou související s prací. To vyžaduje mnohem přísnější limity expozice, stanovené na 1000 vláken na m3, jak jsme naléhavě požadovali v usnesení Parlamentu přijatém v říjnu 2021. Limit navržený Komisí - a dosud přijatý členskými státy EU - je desetkrát vyšší, takže jejich ambice je desetkrát nižší. Budeme neúnavně pracovat na dosažení našeho cíle, kterým je nulový počet úmrtí při práci v Evropě.

80 milionů Evropanů nemá dostupné bydlení. Každým dnem roste počet lidí, kteří mají problém zaplatit nájem nebo účty za energie na vytápění svých domovů. Stále častěji jsou krizí bydlení postiženy i středněpříjmové skupiny, která se během krize Covid-19 výrazně zhoršila. Bydlení je lidské právo a všichni Evropané musí mít přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení.

Rozsáhlá bytová krize je také selháním trhu. Bydlení se stalo předmětem spekulací. Současně "efekt Airbnb" urychluje spirálu cen nájmů a gentrifikace na úroveň, kdy místní obyvatelé již nemohou najít a dovolit si bydlení. Musíme zajistit, aby existoval dobře regulovaný trh, který bude schopen zajistit dostupné bydlení pro všechny. Řešení bytové krize se stane zkouškou solidarity a soudržnosti naší společnosti. Nenechat nikoho pozadu znamená především zajistit všem střechu nad hlavou. K řešení bytové krize vyzýváme k vytvoření integrované strategie EU, která by vytvořila příznivý rámec pro národní, regionální a místní orgány.

Navrhujeme řadu progresivních politik, jako jsou opatření pro kontrolu cen nájemného, vyloučení sociálních výdajů z fiskálních politik, pravidla pro pohostinské služby, aby se zabránilo "turistizaci", revize míry nadměrného zatížení náklady na bydlení, zahrnutí kritérií udržitelnosti bydlení a podpora oběhového hospodářství. Veřejná politika bydlení by měla být vyloučena z pravidel hospodářské soutěže a státní podpory. Požadujeme, aby dostupnost bydlení byla zahrnuta do evropského semestru a aby národní plány dostupného bydlení byly začleněny do národních programů reforem. Každý si zaslouží místo, kterému může říkat domov.